Říjen 2010

Suspenzor 4.7

27. října 2010 v 21:53 | Nikol |  Šatna blogu

• Název: Forgotten Sorrow
• Je zde od: 27.10.2010
• Spokojenost: 100%
• Poznámky: Vzpomínáte, jak jste ze mě byli na větvi, že pořád měnim design? Tak ten minulej tu byl víc jak měsíc. Spokojení? Každopádně, slovní spojení Forgotten sorrow mi připomělo větu z KH: "these memories are still somewhere inside you. Maybe forgotten, but not lost." A stejný je to s tim smutkem. Možná, že člověk zapomene na to trápení, ale ty vzpomínky na to jsou pořád někde v něm...no, zase moc přemejšlim. A mimochodem, název článku vymyslela Faith (a pak že já jsem tu ten největší blázen) Jo a nemám nejmenší tušení, co ty znaky na okrajích znamenaj, kdyby se někdo ptal..
• Náhled: 

To destroy the palace, filled with malice, is the daring work of noble Alice...

26. října 2010 v 22:10 | Nikol |  (Ne)žije
me? sarcastic? noooo.....
...aneb za to může Faith. Už bůh-ví-jakou dobu to má na skype, teď si to dala i na design a já se toho nemůžu zbavit. K tomu si recituju kletbu z Jigoku Shoujo (yami ni madoishi awarena kageyo...), přemýšlím anglicky, některý slova už mám zafixovaný v japonštině (jako když na mámu vyhrknu doushite a ona na mě kouká jak na vola) a lidem píšu anglicko-japonsko-česky. Slovní spojení "já vím" jsem nadobro nahradila "I know" stejně tak jako "ano" už neřeknu jinak než "hai" (akorát před Milým se držím, ale toho už jsem s tim taky seznámila). Jde to se mnou z kopce, vážení. Za chvíli mě vezou do Jedličkárny, fakt že jo. Stejně mě tam chtěli poslat už v sedmičce, tak co.

Co se školy týče, mám už dvě pětky, dvě čtyřky, nespočetně trojek, asi dvě dvojky a několik jedniček (ale stejně jsem na sebe hrdá). Moje třída (nebo aspoň většina) se se mnou nebaví, pár jedinců mě nemá rádo. Proč ne, že. Ale jás i zvykla, nikdy mě lidi neměli rádi. Ať si trhnou nohou, neví o co přicházej (takovýho cvoka jentak nepotkáte). A já jsem na sebe hrdá, aby jste věděli.

Aby jste se neptali-jako všichni mí přátelé-co ten můj kluk, řeknu vám to rovnou. Už mu ze mě hrabe, chudáčkovi. O přestávkách si ho kradu před třídu na lavičku a spolu s Vé děláme blbosti. Když mě s Vé jebne, chudinka nás musí pozorovat jak se tam tlemíme a on neví čemu. Ale já ho varovala. Věděl moc dobře, do čeho jde. A včera mi ráno řekl, že mi to strašně sluší (ať žije můj úžasný kabát). Víte, ono to zahřeje u srdce. Vždyť mě to vlastně ještě žádnej kluk neřek'...A nutím ho nosit košile. Má jen jednu. Ale to se časem změní *ďábelský smích*. Když já za to nemůžu, že mu ta košile tak sekla...

Zítra jsem měla jít někam ven s Mar. Ovšem domluva s ní je jako domluva s Maďarem (pokud této řeči nerozumíte, stejně jako já). Takže jsem na ocet. Milý se jde nechat opíchat (jde na očkování, perverzáci), Maky má taneční, takže já strávim celý den u něčeho, na čem se daj hrát hry. Aspoň si nemusím mejt hlavu, když nikam nejdu, muhehe.

Ve čtvrtek se pravděpodobně vypravím na Paintball. Budem po sobě střílet kuličkama s barvama, hrozná sranda. Obzvlášť ty modřiny po tom budou velmi humorné. Stejně to nakonec vzdám, jak se znám.

Tak užívejte pěti dnů volna, já se možná ještě ozvu. Zatím se mějte, Máhabhárata (aneb nový pozdrav alá něco-z-literatury. My si z toho s Vé udělaly pozdrav)

"Mum, where do children come from?" "Google it..."

22. října 2010 v 23:10 | Nikol |  (Ne)žije
gdhfjfhgj
Bezejmenná mi vynadala, že vám vůbec nepíšu, tak já teda něco sesmolim, no, když to musí bejt. Ale neručim za to, že to bude dávat smysl. Oni ty články nikdy smysl nedávali, tak je to fuk.

Ono neni co psát, moje dny v poslední dny vypadají asi následovně: vstanu→jdu do školy→jdu ven→přijdu domu→zapnu Aion→umeju se→jdu spát. A pořád dokola. O víkendu jsem taky venku. A nebudu vám tady srdceryvně popisovat, co s milým venku děláme, jak to po mě pořád všichni chtěj. To sakra nevěděj, co asi dělaj dva zamilovaný lidi? Každopádně jsem včera seznámila ex-přítelkyni s přítelem. Zasmála jsem se jako dlouho ne. The dooooooooor can see into your sooooouuuuul. Nepochopíte. A zejtra jdu s bratrem na sraz opravdu-netuším-čeho. Jdu tam abychom se konečně viděli, protože s náma dvouma je opravdu domluva jak čecha s maďarem.

Je to se mnou až tak špatný, že si hodlám koupit knížku a číst. No nekecám, fakt (česká mi to taky zaplatila do pěti dnů...) Ale nevim kam to vmáčknu, na Final Fantasy nemám čas, na Soru nemám čas a ještě do toho chci číst. Asi půjdu jeden den rovnou domu a celý odpoledne prosedim u PS-něčeho.

A jdu si nalakovat nehty svým ó ó ó červeným lakem (jak by řekla Bezejmenná). A ne, nejsem normální. A nakonec samozřejmě všichni vybuchnou.

A tady na to se koukněte. Aby jste neřekli, že vám tu cituji hlášky a vy nevíte z čeho.

Here comes the rain again, falling from the stars

17. října 2010 v 22:53 | Nikol |  (Ne)žije
who_knows
Měla bych teď dělat řečnický cvičení na češtinu, které jsem mimochodem měla mít už před tejdnem. Místo toho tady sedím, poslouchám písničky, čekám na Kairi abychom si zahrály Aion a píšu článek. Ještě mi k tomu chybí sklenička Coca-coly *jde si pro ni* teď je to perfektní.

V poslední době by jste mě doma vůbec nenašli. Vracím se tak v šest, někdy v sedm. Je vtipné pozorovat rodiče, kteří vás ještě před měsícem neustále vyháněli z domu, ať jdete s někým ven, jak na vás hází vražedné pohledy ve stylu "Pozdějc si přijít nemohla?". Miluju ironii života.

Celý dny skoro nejim. Ale ne úmyslně. Prostě mám hlad, ale když jdu do bufetu, abgety jsou vyprodaný, na obědy chodit odmítám, tak co mám jíst?

A na to řečnický cvičení kašlu. Abyste věděli...

The innocent can never last

10. října 2010 v 21:24 | Nikol |  (Ne)žije
www.layworld.blog.cz
Včera jsme byli s Milým venku a...prostě jsme byli venku. Procházeli jsme se po smíchově, zašli si do KFC na oběd a měl-teda doučoval mě Sítě a Technické vybavení. Nabídl se sám, tak co. Potom mě vzal do okolí svého bydliště, maj tam úžasné parky. Potkali jsme se s jeho kamarádem, povídali si, procházeli jsme, pak jsme seděli na lavičce a povídali si a...tak. Znáte to, ne? Těším se na zimu. Mám od něj slíbenou sněhovou kouli v xichtě a on ode mě dvě. Stejně bych nikdy nevěřila tomu, jak zábavné mlžou být normálně tak nudné věci, když jste s někým, koho máte rádi..Jo a mimochodem, vstávala jsem kvůli němu už v 8:30!

Dneska jsem vstávala pro změnu v 8. Ale já za to nemůžu, to Kairi která mi minule nějakou záhadnou magickou silou vsugerovala, že mám vstát v 8 aby jsme si zahrály Aion (teď si můžete ťukat na čelo). Takže tady strašim už víc jak 12hodin. Někdy ve dvě mi Milý na skype oznámil, ať tu jsem večer že mi chce něco říct. A s timhle si zkuste prožít klidné odpoledne. Já jsem totiž strašně zvědavý člověk, ať jde o (skoro) cokoliv (např to co jsem se teď dozvěděla, mi říkat nemusel..). Mimochodem, to už je půl desátý?

Každopádně si tak nějak proplouvám životem, směju se, chodím ven a prostě se mám fajn. V úterý jdu s eŠ do naší základky navštívit učitele a tak. Mám totiž jen do devíti. A ona má volno, myslím. Takže tak. Mějte se fanfárově.

Mimochodem, kdyby jste četli v novinách/ve zprávách na nově/či někde jinde o sériovým vrahovi kterej na obětech zanechává cedulky "Nauč se kurva pravopis", jsem to já.

Simple and clean is the way that you making me feel tonight, It's hard to let it go

5. října 2010 v 21:18 | Nikol |  (Ne)žije
who_knows
Za těch posledních pár dní se toho tolik událo. Celá odpoledne trávím s milým, každou přestávku si povídáme spolu s Vé (ne s voldemortem, od teď je Vé ta holka od nás ze třídy) na chodbě a smějem se, perem se a smějem se a tak. Jsem šťastná. Nejen že jsem našla někoho, kdo mě má rád, ale taky jsem našla přátele. Takový ty opravdový. An je super holka, která vám zvedne náladu i v pondělí ráno. S eR, který nás každé ráno zdraví Ahoj milenci je taky nehorázná sranda, potom je tu taky Dé, díky kterýmu jsem se s nima vlastně začala bavit a kterej nás sobecky nevzal do Francie a neposlal nám ty slíbený pohledy. Každý ráno na mě čekaj na Vltavský a fakt mi zpříjemňujou i ty pondělní rána. S nima je to jeden hlod za druhym. S nima fakt nepoznáte nudu. Když je chvíle ticha, vždycky někdo něco plácne a následuje 5ti minutový výbuch smíchu. Začala jsem se bavit i s blondýnou, ona je taky strašně fajn. Tělocvikář nás požádal, jestli bychom nepomáhaly na dnech otevřených dveří a na škole Pragnesis. Už teď vim, že s ní bude sranda. Ale ze všeho nejvíc mě fascinuje, kolik toho máme společného s milým. Miluje sníh, jako já, miluje fialovou, jako já, moje datum narození si zapamatoval hned na poprvé (věřte tomu, že i přes jeho primitivnost si ho nepamatuje ani můj otec) a říká mi dárečku. A je na něm opravdu vidět, že mě má rád. Lidi, prašťte mě někdo ať vim že se mi to všechno jenom nezdá.

A na závěr pár dnešních hlášek:
An: "...mně kluci vždycky říkali že mám malou pusu."
Perverzní Nikol: "A podle čeho to asi poznali?"

Milý: "Na mě káplo."
Nikol: "Aby ses mi neroztekl."
Milý: "Roztekla se mi řasenka!!"

Již někde zmiňovaný "kámoš" z tábora, Dé: "..a to vám skončila škola ve 3 a vy jste byli tři hodiny na rande?"
Nikol: "Jaký rande?!"
Dé: "Nevíš co je to rande?"
Nik: "Vim, ale jak si na to rande přišel?"
Milý: "Taky jsme mohli bejt na sportovkách."
Dé: "Až na to, že sportovky jsou v úterý."
Nik: "A co je asi za den?!"

When Nikol is bored...

3. října 2010 v 17:49 | Nikol |  Její výtvory
Takhle to prosím vypadá, když si Nikol dává voraz od Aionu (a vůbec to neni kvůli tomi, že už jí asi 10x zabili..) a začne se nudit ve photoshopu. Upravila jsem si jeden obrázek, co jsem si vyfotila v tom Aionu, protože jsem si ho chtěla dát na plochu. Dopadlo to asi takhle:

Vlevo na porovnání, jak to vypadalo než se na tom Nikol vyřídila. Přeji příjemný zbytek dne *jde hrát Aion*

1.10.│Snakebite heart with a bubblegum smile

1. října 2010 v 21:18 | Nikol - ta s tím stupidním úsměvem |  (Ne)žije
www.michelle9.blog.cz
She's dancing alone, I'm ready to go, but she's so lost in stereo...
Já se tý písničky nezbavim. Pořád si to zpívám. A u toho se stupidně culim. A jsem šťastná. Jou jou. V poslední době ze mě nedostanete nic kloudnýho, věřte tomu. Učitelka na angličtinu mi dala už druhou 1- (to mi mohl dávat jen jistý pan učitel K*******k). Asi jí zbiju. A jak se mám? Mám se Ú Ž A S N Ě! A neříkám to jen tak. Já se vznáším přátelé, vznáším. Buďte někdo tak hodnej a přineste mi polštář, kdybych náhodou žuchla dolů, ale to se snad jen tak nestane. A zejtra jdu ven. A vim že je vám to fuk. Ha ha. A taky ode dneška u nás zrušili výluku, takže si můžu o 10min přispat. Ale pořád mám v plánu jim ten tunel odpálit. Ha ha. A jen si nad tim článkem kruťte hlavou dál, mě je to fuk. Mějte se jako já, protože líp vám už bejt nemůže. A pořád mi asi ještě úplně nedošlo, že mám kluka. Hehe. A přítelkyně mi ho schválila, tak je to fajn. A asi začnu sbírat gumový kačenky. Už tak jich mám dost.