Její myšlenky

I'm miss don't care

6. prosince 2010 v 18:56 | Nikol
Mám chuť napsat tolik věcí. Ale nechci. Asi proto, že cokoliv tady řeknu je jednou osobou obráceno proti mě..

My opinion on vegetarians

23. srpna 2010 v 19:30 | Nikol
www.delicate-art.blog.cz
Jak jsem říkala, témat o kterých chci napsat článek, je víc. Jsem ráda za vaše názory k minulému článku, jen mě mrzí, že nepřispěl někdo do diskuze i s názorem opačným. Ale i tak mě to velmi potěšilo. Myslím, že u tohohle článku už se dočkáme různých názorů (a možná mě za něj i někteří ukamenujete)

Já, jakožto neznalý lajk bych si vegetariánství rozdělila na dvě skupiny: První, kdy lidé nejí maso kvůli tomu, že jim nechutná, nebo že ho ze zdravotních důvodů jíst nemůžou apod. A druhá, kdy lidé nejí nic kvůli tomu, že muselo být zabito zvíře, nebo že ten výrobek má jakoukoliv spojitost se zvířetem. Cituji z Wikipedie: "Existuje mnoho důvodů, kvůli kterým lidé volí vegetariánství, a mezi ně patří například zdravotní, etické, náboženské, environmentální, ekonomické, psychologické, kulturní nebo sociální." Já bych se chtěla věnovat tomu zabíjení zvířat. Neříkám, že je mi to úplně šumák. Například mi vadí zabíjení kvůli kůži, kožichům, nebo testování na zvířatech mi taky vadí. To jsou všechno věci, které by se daly vyřešit i jinak. Ale zabíjet zvířata kvůli masu, mi přijde úplně normální. My, jako lidi, jsme tvořeny z bílkovin, jinými slovy, bílkoviny jsou naší základní stavební jednotkou. Cituji z www.bilkoviny.cz: "Bílkoviny jsou v těle důležité pro:
• výživa a růst svalů, šlach, kůže, kostí
• zkrácení doby regenerace
• podporu novotvorby svalové hmoty
• ochranu svalové hmoty před poškozením namáhavým fyzickým výkonem
• ochranu svalové hmoty před devastací v průběhu snižování nadváhy
• spalování tuků a redukci nadváhy"
Zkráceně, prostě bez nich nemůžeme být. Já vím, že si je vegetariáni získávají odjinud, ale pořád jsou to jiné bílkoviny než ty, které získáváme z toho masa. Ale když pominu všechno to, co jsem teď řekla o těch bílkovinách, pořád mi přijde nepochopitelné, že je těm lidem těch zvířat líto. Lev taky zabíjí antilopy, aby se najedl. A toho nepřinutíte to nedělat. Stějně tak jako on maso potřebuje ho potřebujeme my. Tak to ta příroda zařídila a tak to je. Takže podle mě je vegetariánství stavění se proti přírodě.
www.laziness.blog.cz

Barbie world

22. srpna 2010 v 21:47 | Nikol
google
V poslední době mám v hlavě hodně témat, o kterých chci napsat. Ale jako první, jsem vybrala tohle, protože se to momentálně na blogu hodně řeší.

Ti co mě znaj a choděj ke mě na blog delší dobu ví, jaký mám vztah k takovýmto slečnám, Barbie. Každý si to umíme představit: růžová, blond vlasy, velká péče o vzhled apod. Ta růžová v poslední době není podmínkou, v dnešní době máme kolem sebe jiný typ těchto Barbie (nevím jak jinak je nazvat, slovo pipiny by se do tohohle rádoby inteligentního článku asi moc nehodilo) Jejich zálibami jsou móda, štěbetání s kámoškami a tak dále. Ale článků o tom, jaké jsou a co na nich nesnášíme jsou mraky. Já bych se chtěla věnovat něčemu jinému.

Otázkou zůstává, proč jsou tolik nenáviděni jistou částí společnosti. Budu citovat Natalii Sadness, o které někteří z nás jistě slyšeli: "Nenávidí je možná proto, že trošku vybočujou z davu," Milá zlatá, já si nemyslím že je to tím, že vybočujou z davu. Je pravda, že lidi co se liší od ostatních jsou většinou vyvrhováni. Ale tady to bude něčím jiným. "a hned je považujou automaticky za namyšlené díky péči o svůj zevnějšek." Na tom něco bude. Většina těhle holek vám řekne, že jenom kvůli tomu jak vypadaj si hned myslíme, že jsou namyšlené. Ale proč si to myslíme? Já osobně například proto, že jsem nepotkala jedinou takovouhle holku, co by nebyla namyšlená, povrchní, nebo by nevlastnila jinou podobnou vlastnost. Také vám budou tvrdit, že to neznamená, že jsou hloupé a že nevědí, co od života chtějí. Jak si mám myslet o někom, koho zajímá jen to jak vypadá a co je v módě, že neni hloupý? Vždyť v životě nejde jen o to. Kdyby aspoň měli i jiné zájmy, ale to slyšíte jenom Včera jsem si koupila novej lak na nehty, koukni jak je úžasnej! A že třeba mají ve škole dobré známky? Znám nejmenovaného člověka, kterej nikdy neměl na vysvědčení dvojku, ale když se s nim bavíte, zjistíte, že krom toho, co vás učej ve škole, ví úplný hovno. Mimo to, když si na Fejsu čtu ty jejich příspěvky (teda pokud se prokousám záplavou muck, slušánkuje ti to, MTMMMMMR a podobně) tak znalostí z českého jazyka moc nepobraly. Ale to v poslední době vůbec moc lidí v mym věku. Odbočuju. Co se snažim říct je, že já osobně je ráda nemám a názor mám takový, že jsou to namyšlený, povrchní, hloupý blbky, který ví o životě úplný prd a všechno si představujou jak Hurvínek válku. Jestli mě někdy někdo přesvědčí o opaku, třeba svůj názor změním. Zatím se v něm jen utvrzuji.

A ještě jedna věc. Výše zmiňovaná Natálie tvrdí, že se snaží být originální a sama sebou. Copak přidání se a vyznávání již zaběhlého stylu, je originální?
www.laziness.blog.cz

Where are the times when 13 years old girls played with dolls

8. května 2010 v 18:57 | Nikol
www.layworld.blog.cz
Doba se mění a s ní i lidé. A co si pamatuju, změnili se hodně. Možná si řeknete, že je mi teprve 15 a zažila jsem velký kulový. Ale já vyrůstala v době velkýho a rychlýho vývoje. Například mobily. Když mi bylo sedm, nebo osm, všichni jsme machrovali s 3310 a pařili na tom zeleno-černym displeji hada. Dnes mám mobil dotykovej. A je to pouhých 7 let. Víte, co tim chci říct? Ale chtěla jsem mluvit o něčem jiném. Začnu něčím, co jsem opakovala už tisíckrát. Já když byla menší, a ani ne o moc, ještě v šesté třídě, tak jsem měla respekt ze starších lidí. Jak z dospělých, důchodců, nebo jen z deváťáků, kterým v té době bylo tak, jako je mně teď. A šestá třída, to je prosím jen čtyři roky zpátky. Dnes? Dnes choděj PÁTAČKY zmalovaný jak děvky, v minisukýnkách a v tričkách s výstřihem, že jim je vidět i to, co nemaj. PÁŤÁK vás vesele pošle do prdele, do piči, nazve vás píčou, debilem, kretém nebo čůrákem. A to neni zdaleko všechno, ale nechci z tohohle článku udělat slovník sprostých slov. A nejen, že do tý prdele pošle vás, ale i učitele a ostatní dospělý. Na fejsbůk, lidé.cz a podobné servery si to dává fotky focené tak, aby jim bylo vidět co nejvíc do výstřihu a na prsou mají napsáno jméno svého kluka, kamaráda, kámošky, spolužačky, či souseda. K tomu jim jejich kamarádi píšou komentáře, jako například já bych tě šukal, jsi pěkná kunda, lepší by to bylo kdyby ses svlíkla apod. A to, že to neumí ani pořádně česky psát, teď neřešim. Každý den to chodí na diskotéky, i když jim ani nebylo 15 nebo 14 (podle toho, kam jdou) a tam jim ještě vesele nalejvaj pivo a prodávaj cigára. Kluky/holky to střídá jak ponožky, možná častějc. A to se ty holky ještě divej, že jim kluci k jejich fotkám typu kozy ven píšou jen o těch kozách. Možná že jsem staromódní ale mě tohle prostě vytáčí. Já když byla v pátý třídě tak jsem si ještě hrála s panenkama BABY born, nesměla jsem po 18 hodině ven, kluci mi byli někde, ve škole nám zakazovali lakovat si nehty a pokud jste se namalovali nějak extra výrazně, hnali vás na záchod ať si to okamžitě smejete. Nevím, jestli je to výchovou, asi taky trochu jo. Ale když jsem se v časopise POPCORN dočetla, že je IN být sexy bitch, myslela jsem, že to se mnou sekne.

Další věc, co totálně nepobírám, je oslovení kunda. Mně někdo říct, že jsem pěkná kunda tak mu dám pár facek. Dnes se to používá jako kompliment. Nepochopím to, prostě ne. Vždyť kunda se vždycky používalo jako nadávka a to jako jedna z těch sproštějších. Teď ne. Teď je to pochvala. Ale říkám vám, jednou jedinkrát mi někdo řekne kundo, i kdyby to myslel sebelíp, dám mu přes držku.

Mad, stupid world

28. dubna 2010 v 16:26 | Nikol

Hide my head I want to drown my sorrow
No tommorow, no tommorow.
The dreams in which i'm dying
Are the best I've ever had.

forgotten
Už několikrát jsem říkala, že nenávidím tenhle svět. A pořád to platí. Opravdu mě štve, nebo spíš mrzí dnešní společnost. Každýmu jde jen o to se opít, zhulit apod. Mluvím teď o mých vrstevnících, samozřejmě. Neříkám, že jsou všichni takový, ale moc lidí, co jsou jiní, neznám. Vždyť i ten můj kámoš z minulého článku už je takovej. Už se baví jen s těma lidma, kteří každej víkend propařej, propijou a profetujou. Zajímalo by mě, co na tom viděj. A konkrétně ten kámoš, když je epileptik a nesmí pít alkohol. Já už jsem byla opilá a upřímně na tom nevidím nic tak světoborného. Akorát vám je pak blbě, dozvídáte se o sobě věci, které jste dělali v opilém stavu a můžete se do země propadnout. Ale nechtěla jsem celej tenhle článek věnovat zase jen alkoholu a podobným věcem. Štve mě celkově, že v dnešní době už asi ani neexistuje opravdové kamarádství. Každej s někym kamarádí jen dokud se mu to hodí. Když se někomu na tom druhym něco nelíbí, neumí nic jinýho než se mu posmívat a předevšema ho ztrapňovat. Většina lidí je těžce povrchních. Víte co prohlásila eN dneska na angličtině? Nemám ráda tlustý lidi. Proč? No protože jsou tlustý. Já nevim, mě ten svět prostě přijde zkaženej. Možná jsem jen zaujatá, nebo možná se moc dívám jen na americký filmy. Ale upřímně se těším na střední. Za prvé, jsou tam skoro samý kluci (přibližně v poměru, že na 100 žáků připadaj 2 holky...) takže tam nebudu mít extra velkou šanci potkat nějakou namyšlenou pipinu (jo, opravdu mě serou a jo, jsem s tim trapná). A za druhé...mám kluky radši než holky. Přijde mi, že přecejen to nejsou takový svině a že když narazíte na ty správný, jsou to mnohem upřímnější a opravdovější přátelé, než holky. A tohle mám z vlastní zkušenosti.

Everybody thinks they're right...

11. dubna 2010 v 18:41 | Nikol
www.girl-with-smile.blog.cz
Ne, prostě si tenhle článek nemohu odpustit. Musím reagovat na to, co se stalo mezi dvěma mými blogovými známými. Někdo ví, o čem mluvím, někdo ne, necháme to tak.

Vlastně mě tato událost jen donutila zamyslet se. Ve většině filmech ze školského prostředí, nebo prostě z prostředí nás, náctiletých, i v životě, vždycky jsou tam takový ty normální holky a pak takový ty pipinky. A samozřejmě vždy proti sobě válčí. Obě dvě strany si prostě myslí, že jsou ty lepší, ty správný. Ale, která z těch stran je vlastně ta správná? Ty nafoukaný pipky, nebo ty normální holky? Pro každého je ten správný někdo jiný. Ale podle mě, o tom to je. Je to něco jako dobro a zlo. Zní to směšně, že ano?

The world is made of light AND darkness. You can't have one without the other, because darkness is half of everything.

Big dream of small girl

5. dubna 2010 v 19:08 | Nikol
www.laziness.blog.cz
Znám jednu holku, no spíš už slečnu, které se v šesté třídě naskytla možnost jet do Anglie. Bylo to sice drahé, ale naštěstí její táta pracoval ve firmě, která prostě tyhle školní zájezdy platí. Jako částečně. No to je jedno. A tak tahle, v té době celkem malá holka, se dostala do Londýna. Strávila tam deset dní. Od té doby už nechce žít jinde. Neustále se svojí kámoškou vzpomínají, jak si myslely, že understand znamená nerozumět a proto té paní co u ní bydlely neustále odkejvávaly, že understand i když jí nerozuměly ani slovo a pak se divily, že jim to nevysvětluje. Nebo jim ta samá paní neustále nabízela k večeři pastu a ony to nechtěly, protože myslely že je to nějaká pasta. Když zjistily, že jsou towww.laziness.blog.cztěstoviny, smály se jak pominuté. A nebo když jim ze začátku ta paní dávala svačinu velkou tak, že jedna by stačila oběma a ony pak krmily celej autobus. Bylo to deset nejúžasnějších dní jejího života. Pokaždé, když si na to vzpomene, má slzy v očích. Od té doby se tato dívka poctivě učí anglicky, snaží se odposlouchávat z písniček, pouští si filmy v angličtině s anglickými titulky, aby se anglicky pořádně naučila. Dovolím si říct, že jí to opravdu jde. A až vystuduje střední školu, chtěla by na vysokou právě do Londýna. A nejen na vysokou. Chce tam žít. A jestli se jí tenhle sen splní, bude nejšťastnější na světě. A ještě něco. Tahle "holka" jsem já.

Mimochodem, tenhle článek měl bejt fakt dojemnej. trochu se to nepovedlo...

A scattered dream that's like a far-off memory. A far-off memory that's like a scattered dream. (2)

5. dubna 2010 v 15:38 | Nikol
www.laziness.blog.cz
Taky míváte někdy takový ten divný pocit, jako by se tohle už někdy stalo? Říká se tomu deža ví nebo tak nějak. Mě se to stává skoro pořád a většinou jsou to takový nepodstatný situace. A poslední dobou mám spíš pocit, jako že se to děje už asi nejmíň popátý. Minule jsem to už nevydržela a holek se zeptala, jestli jsme tohle už náhodou jednou neřešily. A ony že ne. Jsem snad blázen? Ale jak bych to už asi mohla jednou zažít? Jedna možnost je, že se mi o tom zdálo. Prostě se mi to zdálo a pak se to stalo. Ale stejně. Sny se skládají z toho, co si přejete, čeho se bojíte a co jste zažili. Z čehož logicky vyplývá, že už se to muselo stát. No přece si nepřeju, abychom se bavily o nějakým dementním úkoly z občanky. A ještě míň se toho bojím. Já nevím, to žijeme pořád dokola? Nebo já už vážně nevim. Ale je to vcelku děsivý.

A scattered dream that's like a far-off memory. A far-off memory that's like a scattered dream.

4. dubna 2010 v 22:32 | Nikol
www.laziness.blog.cz
vzpomínky. k čemu vlastně jsou vzpomínky? jasně, k zachování toho pěkného, aby si naši rodiče mohli pamatovat naše první slovo, jak jsme místo slova pizza řikali piča a pak to mohli vesele vyprávět svým kamarádkám dalších deset let, né-li déle. ale jsou tu i ty špatné vzpomínky. takové, které bychom nejraději zapoměli. a myslím, že každý máme minimálně jednu takovou věc. ano, chybami se člověk učí, ale..to musí při každé vzpomínce na tu chybu tak trpět? a nejhorší je, že si vzpomenete na jednu věc a najednou se na vás začne valit tolik obrazů, slov, vět, které leželi zapomenuty někde hluboko. hluboko uvnitř vašeho nitra a stačí jediný závan vzpomínky a všechno se vám vybaví, jako by to bylo včera. a bolí to, bolí to úplně stejně, jako v tom okamžiku. je fajn si něco pamatovat, ale opravdu si musíme pamatovat všechno?

Only one Christmas have been - the others are only jubilee...

31. března 2010 v 11:43 | Nikol ツ
www.laziness.blog.cz
Vánoce. myslím že svůj názor na Vánoce už jsem jednou psala, ale nemůžu ten článek najít.
podle mě jsou v dnešní době Vánoce už jen o tom, co nejvíce utržit. dva, někdy tři měsíce před Vánoci se obchody naplní řetězama, ozdobama, světélkama a já nevím čím ještě a obchodníci jen čekají na návaly lidí, kteří to budou kupovat. každej rok ve zprávách slyšíte, že za tyhle Vánoce se utržilo více než za minulé, naopak méně než za předminulé apod. to už jsou Vánoce opravdu jen o tom? já Vánoce vždycky milovala. možná proto, že na Štědrý den mám narozeniny, možná taky ne. ta vůně Františků, vonných tyčinek a pečícího se cukroví, zdobení stromečku, výzdoba celého bytu a tak...prostě ta atmosféra Vánoc. nejde o dárky. mě opravdu ne. já miluju tu atmosféru. nikdy k nám na Vánoce nejezdila celá rodina jako je to v amerických filmech, většinou jsme je slavili ve třech. ale i tak to skoro vždycky je úžasný. obzvlášť ty letošní (vlastně loňský) se opravdu vyvedli. bylo mi 15 a tak přijela babička, s mámou jsme stihly v klídku upéct šechno cukroví, prostě všechno se vyvedlo bez stresu. naopak předminulé byli docela na nic. nic jsme nestíhali no bylo to hodně stresové. a myslím že na tom taky záleží. Vánoce jsou svátky míru a pohody. takže se člověk nemá honit, aby všechno stihl a tak. a když upečete o dva druhy cukroví méně? a co? tak jich místo devíti máte sedm. my jich máme pět a i tak jsme přecpaný...
 
 

Reklama